Kdo má nárok na soc. dávky?
Zde je článek, který mě trochu rozesmál, trochu naštval. Mám kamaráda, který 26.10. přišel o práci. Byl to pátek. On /skladový a servisní technik/ ještě v dobrém, jako vždy, vynesl popelnice a uklidil kuchyni, protože z ostatních asi 40 zaměstnanců se k tomu nikdo nikdy neměl. Byl ve zkušební době a z podstaty své povahy dělal vždycky tak nějak něco navíc.
Na konci pracovní doby si ho zavolal ředitel, že je propuštěn z důvodů toho, že se snižují stavy a on že je nejhorší. /zde podotýkám, že někteří kolegové neměli ani řidičský průkaz, jen jeden ovládal na základní úrovni angličtinu, o počítačové gramotnosti ani nemluvím, můj známý umí Aj, Nj, trochu Rj, ovládá řadu grafických programů a.../ No nic, řekl si. Neztratím se.
Jel tedy na úřad práce /který mu NIKDY ŽÁDNOU práci nenabídl/ a tam mu řekli, že nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože dělal jen 4 měsíce. Ani na jedinou korunu. Je rozvedený a má dvě malé děti. Snažil se, jestli nemá pracovník nějakou "podpultovku". Běžte na "sociálku", poradil mu s úsměvem na tváři pracovník ÚP.
Na sociálce mu řekli, že ho má živit bývalá manželka nebo rodiče. Ale ta přece po mě peníze žádá, ne že mi je nabízí. Ohradil se. Pokud nezaplatím víc jak 4x, podá na mě trestní oznámení. Už jednou se to stalo. Jak to dělají ti naši spoluobčané, co je vidím stát například kolem tramvaje č. 9 v Brně u Cejlu? Dělejte si pravidelně děti a žijte s nimi ve společné domácnosti. Tak. Známý se zvedl a se slovy, že nebude žebrat, odešel.
Pokud by fungovaly principy tak, jak je postupně definuji /náznaky se dají dohledat v Archivu názorů/, pak by prostě člověk, který chce, mohl. Nemusí jít přímo o peníze. Ale vím, že je spousta lidí, kteří nemoho najít práci, jsou frustrovaní. Dívají se po ostatních lidech a dělí si je na ty, co mají práci a co jí nemají. Připadají si méněcení. Práce je. Prostě je. A kdo chce dělat, měl by jí dostat.
Stát by měl vytvořit takové podmínky, aby člověk mohl beze strachu začít alespoň drobně podnikat, podnikatelům neházet klacky pod nohy, ale naopak podporovat spolupráci s úřady práce. Ty by zase měli diverzifikovat, kdo jim úřad vlastně navštěvuje a aktivně těmto lidem pomáhat. Jinak je to prostě všechno na... vyhozené peníze.